Mlýnský průmysl v marketingovém roce 2012/2013

Hospodářská situace

Hospodářská situace mlýnů v tomto marketingovém roce je charakterizována jako nejhorší od roku 1990. Příčinou je tržní situace na straně surovin i na straně výrobků na bázi mouky, tedy chleba a pečiva, těstovin, moučných směsí i výrobků gastronomie. Již třetím rokem po sobě, se nepodařilo prosadit růst cen mlýnských výrobků v závislosti na růstu cen obilí. Cenové nůžky se rozevřely natolik, že od srpna do konce roku 2012 prakticky neexistoval mlýn, který by nevykazoval ztráty v hospodaření. Vznikla paradoxní situace, že čím více mlýn semlel, tím vyšší vykázal ztrátu.

Ceny obilí nemůžeme ovlivnit. Jsou pod přímým vlivem cen evropských a světových. O české obilí je navíc obrovský zájem ze zahraničí, což působí na zvyšování jejich ceny. Naopak na straně výrobků je obrovský tlak na snižování cen, který je podporován přebytkem výrobních kapacit pekáren. Vývoj navíc ovlivnil připravovaný prodej největší pekárenské společnosti United Backery. K tomu ale nedošlo. Náš vnitřní trh stále není stabilizován a je jisté, že současný stav přispěje k celé řadě bankrotů pekáren a navazujících mlýnů. Jako nespravedlnost pak můžeme vnímat skutečnost, že obchodní řetězce nevybírají pro své zásobování podniky, které investovaly do výrobní základny a do systému řízení kvality a bezpečnosti potravin, ale podniky zastaralé až nevyhovující. Jsou však ochotné dodat své výrobky za nižší cenu. Probíhá zde boj oslabující celou dodavatelskou vertikálu.

Ve špatné hospodářské situaci jsou také pekárny, těstárny i další obory obilní vertikály. Výjimkou nejsou ani zemědělské podniky zasažené suchem a holomrazy v loňském roce. Vysoké ceny obilovin se pak projevují v cenách krmiv a tím také cenách masa, mléka i dalších výrobků, které se stávají nekonkurenčními.

Nelze odhlédnout od skutečnosti, že na český trh působí globální trendy. Jsou to především : růst spotřeby, růst počtu obyvatel, úbytek orné půdy, podmínky volného trhu bez regulací a také zájem finančních investorů o tento sektor, což způsobuje extrémní cenové výkyvy.

Výroba

V roce 2012 zpracoval mlýnský průmysl v ČR přibližně 1250 tis. tun pšenice, 100 tis. tun žita, 2 tis. tun ječmene, 5 tis. tun kukuřice, 15 tis. tun ovsa a 2 tis. tun ostatních obilovin. Bylo vyrobeno přes 1050 tis. tun pšeničné a žitné mouky a 15 tis. tun ostatních mlýnských výrobků. Objemy zpracování pšenice se v marketingovém roce 2012/2013 mírně snížily, ale jsou vyšší než pětiletý průměr. Zpracování žita se mírně zvýšilo v důsledku dostatku kvalitní domácí suroviny. Postupně se stále zvyšuje zpracování ostatních obilovin.

Výrobní kapacity

Konkurenční boj mezi českými mlýny je v současné době mimořádně silný, ale neexistují pro to objektivní příčiny. Přebytek výrobních kapacit pšeničných mlýnů je mírně přes 20%, což je z teoretického hlediska hranice, kdy začínají fungovat tržní mechanismy. A tento výpočet je navíc hodně teoretický, protože některé mlýny nevyužívají svou výrobní kapacitu a melou například pouze 2 směny a několik dnů v týdnu, zatímco kapacitu počítáme dle metodiky Mezinárodní asociace mlýnů Evropy na 3 směny a 300 provozních dnů v kalendářním roce. Ano je známo, že některé z našich mlýnů využívají svou výrobní kapacitu i na více než 300 provozních dnů, například na 330. Ale na výsledku to nic nemění.

Denní výrobní kapacita pšeničných mlýnů je 4970 tun, tj. 1.491 tis. tun za rok a při semelku 1250 tis. tun je využití kapacity 83,8%. U žitných mlýnů je situace výrazně horší. Jejich denní výrobní kapacita je 900 tun, ročně 270 tis.tun, což při semelku 100 tis. tun představuje využití výrobní kapacity na 37%. To je ovlivněno klesající spotřebou žitné mouky. Celkem je v provozu 44 provozoven pšeničných a žitných mlýnů. K tomu jsou navíc specializované mlýny na zpracování kukuřice, pohanky, ovsa, ječmene a bioproduktů. Proti minulému roku se snížila kapacita pšeničných i žitných mlýnů a o 5 klesl i počet provozoven.

V hodnoceném období se zastavily další průmyslové mlýny, například pšeničný mlýn Malesice u Plzně a pšeničnožitný mlýn Pardubice.

Stav výrobně technické základy se sice v posledních deseti letech výrazně zlepšil, ale za poslední dva roky vzniká citelný investiční deficit, který může mít za následek pokles naší konkurenceschopnosti. Stále máme rezervy ve stavu stavebních konstrukcí, v přežívajících dřevěných zásobnících a nedostatečném vybavení podvýrobními technologiemi. Naopak na velmi dobré úrovni je technologie čištění obilí před mletím, vlastní mlýnské zpracování a vybavení laboratoří, které je nezbytné pro výrobu mouky na míru podle uživatelských charakteristik.

Hlavní konkurenční výhodou mezi jednotlivými mlýny stále zůstává schopnost dosáhnout nižší průměrné ceny surovin. Na druhém místě je to využití kapacity výroby. S vyšším využitím kapacity se snižují přímé i nepřímé náklady. Důležitou položkou jsou také náklady na elektrickou energii, kde existují rozdíly až 50% na jednotku výroby. I když na tuto spotřebu působí několik neznámých (například podíl výroby hrubé mouky a krupic, objemy drobného spotřebitelského balení a pytlování, celková výrobní kapacita a její využití), lze zde ušetřit dost peněz. Je ale potřeba analyzovat každý spotřebič, nalézat a umět využít ztráty. Ušetřit se dá i na snížení prostojů a dobře nastavené preventivní údržbě. Při tom všem ale musíme mít v naprostém pořádku nezbytné předpoklady pro výrobu bezpečných výrobků.

V dalším vývoji lze předpokládat další tlaky na zlepšení hygieny výroby i výrobků. Zcela nezbytné je zvýšit podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou, kterými jsou například mouky na míru, fortifikované mouky a moučné směsi.

Struktura sortimentu výrobků

Struktura výrobního sortimentu mlýnů není příliš příznivá. Převažuje výroba základního sortimentu mouk a mlýnských krmiv. Zajímavý je růst výroby krupic a hrubých mouk, který souvisí do jisté míry s průmyslovou výrobou těstovin a knedlíků. V posledních dvou letech došlo rovněž k mírnému nárůstu drobného spotřebitelského balení, ale v prognózách je třeba naopak počítat spíše s jejich poklesem. Velmi těžce se prosazují hotové směsi, fortifikované mouky i moderní technologie tepelné úpravy mlýnských výrobků. Souhrnně řečeno chybí nové speciální výrobky, aby se mohla zvýšit výnosovost a rentabilita. Vzhledem k tomu, že velké množství mlýnských podniků je spojeno s pekárnami nebo s průmyslovou výrobou těstovin, je zhodnocení mlýnských výrobků zajištěno. Ale to platí s podmínkou dostatečné tvorby zisku na finálních výrobcích. Mlýny, kde tato vertikální kombinace neexistuje, mohou do budoucna ztrácet svou konkurenceschopnost pokud se jim nepodaří více zhodnotit svou produkci jiným způsobem. Možností inovací v sortimentu mlýnských výrobků je dostatek a proto věřme, že je dokážeme správně uchopit a realizovat.

Nejvýznamnější společnosti

GoodMills Česko a.s. – je součástí GoodMills Group GmbH – koncernu, který tvoří největší mlýnské uskupení v Evropě a jehož sídlo je v Rakousku. Zahrnuje 29 mlýnů v 7 zemích. Celkový roční objem zpracovaného obilí dosahuje 3 miliony tun. Přes 2 750 zaměstnanců generuje roční prodeje v hodnotě více než jedna miliarda eur.

V ČR provozuje čtyři průmyslové mlýny : Litoměřice, Mladá Boleslav, Pardubice, Kyjov, a míchárnu směsí ve mlýně Pardubice. Všechny provozovny mlýnů jsou na vysoké technické a technologické úrovni, plně zvládají výrobu mouky s upravovanými uživatelskými vlastnostmi. Převažuje česká technologie, ve mlýně Kyjov je pro mletí pšenice instalována technologie od firmy Bühler. Podle výrobních kapacit je GoodMills Česko a.s. největším mlýnským podnikem v ČR.

PENAM a.s. – mlýnskopekárenský podnik vlastněný skupinou AGROFERT – tím je spojený s podniky Zemědělského zásobování a nákupu, které ovládají přes 70% skladovacích kapacit na obilí v ČR. Provozuje 4 průmyslové mlýny (Kroměříž, Znojmo, Vojkovice a Brněnec), 12 pekáren (Martinov, Olomouc, Prostějov, Zlín, Rosice, Břeclav, Třebíč, Šumperk, Brno, Klimentov, České Budějovice a Herink), 1 průmyslovou výrobu strouhanky (České Budějovice), 1 cukrárnu (Ostrava Martinov) a několik specializovaných výrob například jemného pečiva, perníků, instantní mouky a dětské krupičky. PENAM a.s. je největším mlýnskopekárenským podnikem v ČR. Ve mlýnech je plně zvládnuta technologie výroby mouky s upravenými uživatelskými parametry, mlýny používají technologii firmy Bühler. Koncern vlastní také průmyslové pekárny v Německu.

Mlýn Perner Svijany, spol. s r.o. – provozuje nejmoderněji vybavený pšeničný mlýn od firmy Bühler na území ČR a specializuje se na výrobu mouky pro speciální výrobky a trvanlivého pečiva. Je zde plně zvládnuta technologie výroby mouky s regulovanými uživatelskými vlastnostmi. Má specializovanou linku na mletí ječmene a linku na pražení pšeničných klíčků. V současné době disponuje výrobní kapacitou pšenice ve výši 390 t/24 h.

Europasta SE. – provozuje dva průmyslové mlýny (Březí a Boršov) a tři těstárny (Březí, Adriana a Rosice) s roční produkcí cca 60 tis.tun těstovin za rok. Akcie vlastní fyzické osoby z Čech, Španělska a Portugalska.

MILLBA CZECH, a.s. – ve skupině provozuje 1 průmyslový mlýn Louny a spolupracuje s žitným mlýnem Křesín a pšeničným mlýnem Raspenava L.Klímy. MILLBA koordinuje obchod průmyslových pekáren a ve spojení s odbytovým družstvem MP Produkt je na třetím místě v pekárenské výrobě ČR.

Mlýny J. Voženílek Předměřice n/L, spol. s r.o. – provozuje dva průmyslové mlýny Automat Předměřice a Budín. Mlýn Automat byl komplexně rekonstruován s použitím technologie od firmy Bühler. Dodává běžné mouky, mouky na míru a také speciální fortifikované mouky „Zdravíčka“.

Mlýn Kojetín, spol. s r.o. – komplexně modernizovaná provozovna se specifickým postavením na trhu. Má dvě samostatné linky pro mletí pšenice a žita. Technologie je na špičkové úrovni, výroba mouk na míru je rovněž zvládnuta. Je spojen s průmyslovou pekárnou Přerov.

MALITAS s.r.o. – provozuje dva průmyslové mlýny (Slatinice a Věrovany) a těstárnu ve Věrovanech. Oba mlýny jsou komplexně modernizované s využitím tuzemské i zahraniční technologie od firmy Bühler.

Mlýn Herber Palhanec, spol. s r.o. – provozuje pšeničný a kukuřičný mlýn a specializuje se na výrobu mouky pro průmysl trvanlivého pečiva. Využívá technologii od firmy Bühler, kterou je špičkově vybaven mlýn Palhanec. V posledních letech modernizoval provozovnu mlýna Holasovice, kde je umístěn kukuřičný a žitný mlýn.