Pravidelná informace – září 2014 (II)

Informace pro členy Svazu průmyslových mlýnů – září 2014 (II)

Tržní informace

Týden 38
Ceny EUR/t
MATIF (zdroj Agroserver) MPB Německo
Pšenice potravinářská Pšenice potravinářská B (12%N) A (13%N) E (14%N)
listopad 14 153 Berlin 140 148 195*
březen 15 160 Dresden 140   178
Pšenice krmná   Pšenice krmná
listopad 14 112 Berlin 135
březen 15 117 Dresden  
Žito potravinářské FN min 120 FN min 150 FN min 180
Berlin 127    
Dresden   128  
* jedná se o kvalitu min 14,5 % N-látek
 Přehledy vývoje cen po týdnechVývoj ceny MATIF termín: listopad 2014
Týden 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37
  1. potravinářská
 180 179 179 172 175 174 174 174 172 163
  1. krmná
 131 129 127 122 124 123 123 122 119 113
Vývoj cen na českém trhu podle SZIF ČR (Kč)
Týden 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37
  1. potravinářská
 4737 4528 4121 4186 4221 4308 4193 4127 4109
  1. krmná
 4369 3991 3866 3487 3459 3460 3545

 

Vývoj cen na Plodinové burze Brno (Kč)
Týden 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37
  1. potravinářská
 4450 4196 4250 4183 4300 4300 4087 4150 4019
  1. krmná
 4150 3791 3850 3612 3650 3650 3409 3500 3364
Žito 3950 3812 3850 3832 3700 3700 3814 3750 3685

 

Komentář:

Cena pšenice na burze MATIF zaznamenala mezi týdny 36 a 37 další prudký pokles a blíží se ke čtyřletému minimu. Český trh se chová podobně, průběh vývoje cen u nás jak podle SZIF tak podle PBB jsou v těsném vztahu k průběhu cen v Německu (viz MPB), což je obvyklé a logické. Důvod poklesu cen na MATIF se přisuzuje novému rekordnímu odhadu sklizně v EU, která by měla dosáhnout objemu téměř 154 mil. tun, což je o 3 mil. tun více než uváděl poslední odhad ministerstva zemědělství USA (USDA).

Světový trh se v poslední době chová velmi optimisticky (a to nejen v prognózách vývoje cen obilí). Dlouhodobé Forwardy na MATIF klesly z měsíce na měsíc o 10 EUR/t. Vývoj je to z krátkodobého hlediska jistě příjemný, ale měl by jinak vyvolávat spíše obavy z nestability, která může stejně snadno zapříčinit opačný trend, bez ohledu na to, že se světové zásoby pšenice stabilizovaly a mírně rostou. Je zde také praktický problém, který se týká jak českého, tak německého a celého středoevropského trhu a tím je kvalita pšenice z nové sklizně. Tomu odpovídá také dramatický rozdíl mezi aktuálními cenami E, A a B pšenic na středoněmecké burze.

Aktuální informace

Sklizeň 2014

Sklizeň v České republice je u konce, byť stále nejsou sklizeny úplně všechny plochy pšenice (ozimé je sklizeno 97 %, jarní 93 %) ani žita (92 %). Stále více se potvrzují obavy o dostatek pšenic vyšších kvalitativních tříd. Přičemž v průměru je situace horší v Čechách než na Moravě, ale velké rozdíly jsou mezi jednotlivými regiony. Polabí v Čechách a Haná na Moravě se zdají být lepší, což může být dáno také dobou sklizně, která se letos dělila na období před a po deštích. Zajímavé je, že vedle bílkovin – lepku, které se zdají být nejvíce problematické, se vyskytují také nezřídka vysoká čísla poklesu a to i u pšenic sklizených v a po období dešťů. Svaz průmyslových mlýnů zpracovává výsledky monitoringu sklizně, který zahrnoval prakticky celou Českou republiku. Výsledky monitoringu budou prezentovány jak na Qualimě, tak na semináři v Kroměříži.

 

Další informace

    • Upozorňujeme na naši obnovenou webovou stránku, kterou najdete na adrese www.svazmlynucr.cz., kde najdete mnoho dalších informací a můžete se zde také zaregistrovat k odběru zpráv.
  • Z předběžného programu Qualima 2014 (Interhotel Labe Pardubice 21. a 22. 10) vybíráme: Kvalita pšenice a žita ze sklizně 2014 (Svaz průmyslových mlýnů, Praha), Stanovení čísla poklesu – možnosti a omezení při uplatnění v praxi (VŠCHT, Praha), Vliv výrobních procesů na kvalitu obilních bílkovin (VŠCHT Praha), Nové trendy v ochraně skladovaných obilovin a mlýnských provozů před škůdci (VÚRV, Ruzyně), Pšenice pro trvanlivé pečivo (ČZÚ Praha), Hodnocení faktorů ovlivňujících tvorbu mykotoxinů v obilovinách (VÚRV, Praha).
  • Potravinářská komora se staví proti neúměrným obchodním přirážkám obchodních řetězců u některých potravin: U výsekového masa si české obchodní řetězce přidávají přirážku 30 až 40 procent, u mléčných výrobků i více než 100 procent a přirážky postupně stoupají. V úterý 23. 9. na to upozornila Potravinářská komora ČR. „Přirážky jsou v Česku mnohdy vyšší než v zemích západní Evropy“, řekl Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR.

 

Těšíme se na Vaše náměty, dotazy a připomínky.

 

Za Svaz průmyslových mlýnů ČR zpracoval Pavel Skřivan (pavel.skrivan.fsc@email.cz)

 

➤